|
|
Jaróš Cimrmanůj a brněnské hantec (š) Trachťa Volný překlad do moravštiny následuje dole
Dyž doklapal Jaróš Cimrmanůj z Vídňa do Brniska, cétil se tu jak v domášově. Fotra měl z Rajchu, mutru z Cajzlova a teda hemzy borců ze Štatlu gómal. Brněnské hantec to byla tehdá skopčáčtina voháknutá do moravskyho mantlu a k temu sem tam neco z jidiš a morgoš hantýrky.
No Jaróš byl vod hercny Moravák a teda borce z Brniska péroval, že to s tó samó skopčáčtinó dosmékajó tak do kélu.
A vygómal těžké šorfec, jak hantýrovat po moravsku, aby skopčáci a cajzli negómali ani ťuk. Bafneme ména moravskéch lontů a mázneme je do vět.
Po hokně škopek a lelekovice. Dé sem ty židlochovice. Jaké má tvoja koc mirošovice? Valil na prubu a pohořelice. Koc v betli, to só blažovice Na pajtlu si déte pozořice. V tyjátru byly hustopeče. Poslóchá šumice vod fukéřa. Ten nové pajzák to só ostrovačice. Mutra doklapala curyk ze špitlu a radostovice. Hodil čuz do šrajtofle a nicmanice. Doklapal z putyky a stařka bučovice. Nové učitelské, to só přísnotice. Jeho familka chudčice jak sviňa. Nebál jak modřice. To vygómeš, žádné bojanovice. Dostal do rypáku a nahodil branišovice Klapu si to do pažitu a rosice
Co znamenajó tyto vémyslice, nebudó mět v Brně ponětovice.
Jaróš Cimrmanůj a brněnské hantec Volný překlad do moravštiny
Dyž doklapal Jaróš Cimrmanůj z Vídňa do Brniska, cétil se tu jak v domášově. Fotra měl z Rajchu, mutru z Cajzlova a teda hemzy borců ze Štatlu gómal. Brněnské hantec to byla tehdá skopčáčtina voháknutá do moravskyho mantlu a k temu sem tam neco z jidiš a morgoš hantýrky.
No Jaróš byl vod hercny Moravák a teda borce z Brniska péroval, že to s tó samó skopčáčtinó dosmékajó tak do kélu.
A vygómal těžké šorfec, jak hantýrovat po moravsku, aby skopčáci a cajzli negómali ani ťuk. Bafneme ména moravskéch lontů a mázneme je do vět.
Když přijel Jára Cimrman z Vídně do Brna, cítil se tu jako doma. Otce měl z Rakouska, matku z Čech a tak řečem borců z Brna rozuměl. Brněnský hantec to byla tehdy němčina oblečená do moravského kabátu a k tomu sem tam něco z židovské a romské hantýrky.
Ale Jára byl srdcem Moravák a proto borce z Brna káral, že to s tou němčinou nikam nedotáhnou.
A vymyslel skvělý trik, jak mluvit moravsky a přitom Němci a Češi nerozuměli ani ň. Vezneme jména moravských vesnic a dáme je do vět
Po hokně škopek a lelekovice. Dé sem ty židlochovice. Jaké má tvoja koc mirošovice? Valil na průbu a pohořelice. Koc v betli, to só blažovice Na pajtlu si déte pozořice. V tyjátru byly hustopeče. Poslóchá šumice vod fukéřa. Ten nové pajzák to só ostrovačice. Mutra doklapala curyk ze špitlu a radostovice. Hodil čuz do šrajtofle a nicmanice. Doklapal z putyky a stařka bučovice. Nové učitelské, to só přísnotice. Jeho familka chudčice jak sviňa. Nebál jak modřice. To vygómeš, žádné bojanovice. Dostal do rypáku a nahodil branišovice Klapu si to do pažitu a rosice
Co znamenajó tyto vémyslice, nebudó mět v Brně ponětovice.
No a pokud jste této části moc nerozuměli, je to důkazem, že Cimrmanův nápad neminul cíl.
Poznámka pro répaly: Proč Jaróš a né Jaryn? Jarynů je ve Štatlu hafo, Jaróš je enom ten Cimrmanůj.
|
|
|
|
