Potyši a jejich koně

(š) Trachťa

Vokolo járu 19 kol 43 se na brněnský hródě vylópla novodurová sajtna. Hókali si potyši a byli to borci asi tak dvě pětky járů na tachálu. Vod vostatních štatlařů se lišili vohozem. Jejich holpecové interes byly svingový kolůvky.

Takové potyš musel mět dlóhý háro zašmiklý „na havla“. To je kósek nad kráglem sačmena. Na budce měl široké, věčinó švarcové a vpředku zdvihlé topr. Potyšovské sačmen byl dlóhé až pod gébiš a vzadu měl pásek, kerýmu šanjdrmajstři hókajó „dragón“. Vpředku byl sačmen zheftlé enem jednym knóblem. Potyšovský hózny, to byly ózký rórky nad kotňále, aby aus čučely štráfovaný fusekle. Šneky byly na vysoký podrážce. Pod sačmenem měl potyš hemdu s ózkým kráglem a krpató šlajfkó.

Kocandám vod potyšů se hókalo koně. Byly voháknutý do kostýmku s mincló, na haxnách nylonky a šinágle s echt šteklama. Na kolkách kódry, v ovarech řácký óringle a přes ramenisko krpaté taškent na dlóhým šráku.

Potyši a koně vegetili taky v Cajsku. Tam jim hókali „potápky“ nebo „potápěči“. To podlevá jedný figury swingový kolůvky. Jejich kocóři, to byly „Kristýnky“ a „bedly“. Bedly podlevá teho, že v kaltnovéch metrech měly na budce echt široké topr a měly ranu jak ty gample.

Tajm potyšů a jejich koní dal hródě mávačku po járu 18 kil 48. Komárům se ekloval jejich dyzajn a móresy. Nérači by je šecky vodlifrovali do ČSM, teda do Cajzlovsko-čobolský sajtny jungšálů. Nekeří z nich se tam zašili, aby měli vod žhavéch komančů klides. A inčí tam začli makat na svéch budócích korytách. Část potyšovský sajtny ufachčila s novátor jungšálama novdurovó sajtnu, kerý se hókalo v Cajzlově „pásci“ a „sajdky“. „Pásci“ podlevá teho dragóna na sačmenu. Na Moravský hródě to byli „štráfci“ a „dróže“. Jejich holpecovým interesem byl rokec.

Éra potápek dala brněnské a moravské mluvě řadu nových výrazů a některé staré oživila či zpopularizovala. Některé za těch 50 let pozměnily význam, jiné upadly v zapomnění.

Baštit – znamenalo již nejen jíst, ale nově baštit nekoho či neco = mít rád
Chálovat = jíst – toto slovo se díky jim dostalo do širšího povědomí
Jasna = samozřejmost – předchůdce našeho jasnačka.
Jóžl = páskovské sako nadměrné velikosti
Maďary, šneky = boty na velmi vysoké podrážce
Nátěr = něco neočekávaného, ale též ostuda
Padóch = úzký knírek
Pinta = úzká kravata
Praštit šnekama vo (tratec) =jít se projít
Róry = velmi úzké kalhoty
Sajdka, vlek, vlečňák, drožka = společnice, partnerka
Sťat se = opít se
Svingčit, svingovat, svinčit – kromě tančení svingu se objevuje nový význam, někam jít