Fóry v brněnštině 

(nové věci jsou vždy nahoře)

Borec v kvádru hodí stopku v bufáču a kaufne si drščkovó blču a dva rohlase. Vodlifruje si to na ponk a hodí zpátečku pro škopek. Dyž háže navrátila, zgómne bezďáka, jak cháluje jeho blču. Vyjevené jak sysel doklape k ponku, bafne do paprče bagr a cháluje tu blču z jedného talcla s bezďákem v holpecu. Bezďák na ňé čumí jak ratyš do ryny. Dyž dochálujó, bezďák v klidesu vodvesluje. Šlajfkáč bafne talcl a krýgl, nahodí votočku, a před sebó na ponku zčóchne svó drščkovó blču a dva rohlase.

Borec doklapal k dokimu vod plastiky a hókl, že mu jedna koc ugřufla hůlku. Doki zavangluje dóznó a vytahne ze šuflete machrbichlu a vaří dotazník vo jakó lofas háže interes:
„Totok krpatý brko je za dvě pětky táců, tatok hůlka za štyry pětky táců a tatok kláda za kilo táců.“
Borec hodí radílka se stařkó. Stařka povaří budku a šplíchne: „Rači mně kaufni novodurové mébl do vóncimry.“

Pájas hókne Peťanovi: „Vysadili mně kopny z háčka!“
Peťan: „Tak poď fachčit k nám, k havranům. U nás je furt lochec.“
Pájas: „Jaké lochec může byt na funusu nebo v kremačce?“
Peťan: „Třebas v pondělec nám nahodili drát, a že ňáké borec zakukal na koc. Dovalili sme, pichli sme ho do penála, ale měl furt splašenó kládu. Tak sem mu do ní švihl, abysme mohli zamachlovat dekl teho penála. On vyhópl a voběma nám chcel rozhodit sandál.“
Pájas: „To jako že ten tuháček ťuhýk zdrhl zubatý z lopaty?“
Peťan: „To neé, vlítli sme do levingston štoku.“

Odpověď na pozvánku na cyklovýlet z Brna na Břeclavsko.
„A tak to se ti teda kemo dost povedlo! Už se vidím, jak to hrnu z Brniska na rakovi, baťoch na hrbu, kdesik do Břeclavi, po cestě nezablódím, nikdo mě nezajede, dušu nevypluju a šlak mě netrefí. No a za vodměnu pré můžu valit eště dál nekam mezi cizí lidi do Rakós. A to eště bez flétny. Co dyž mě na čáře máznó do kameňa!! A kdyby aji né - dyť tam hantýrujó úplně ináč, kulový bych tam kóřil a šlajznó scípl. Dyž si to tak seštymuju - dyť ty mě chceš kemo vodkráglovat! A to enom proto, že ti u nás nešmakoval škopek? No divéte se lidi, jakó na mně, ušil skrčku. Ani hovno! Seru na tebe aji s véletem! Nikam nejedu!“

Dneska už na roli nezgómneš, že si koňa protáhne perka po tratóšu na Čáře a potym u klandru na pátym nebo na roli pod rakama šmíruje konópky, aby měla s kým na prohazunk nebo kolčit do Flédy.

Malé kindoš dovalí dom z bódy a mutra se ho ptá, jaký byly neska známky. Kindoš pré že lapl tři baně. Mutra háže dotazovnu, že z čeho. ,,No z čeniny, matiky a náboženství.“ ,,A proč z čeniny?“ „Úča nám diktovala, že Mařenka kamoší s Pepíčkem, s Jeníčkem a taky s Pavlíčkem. Tak sem jí hókl, že Mařka musí byt pěkná šmetina. No a v matice se mě ptala, kolik je 3+2, řekl sem, že 5. No a gdyž mně hodila dotaz, kolik je 2+3, tak sem jí hókl, ať si ze mě nefachčí čurynu. A v náboženství nám katechéta valil klíny do řepy, že Velké Kiloš je všade. Hodil sem do placu dotazovnu, esli aji u nás ve sklepě, a von že jo. Tak sem mu šprechnul, že leda kulový, protože žádné sklep nemáme."

Žanek s Kódlem se vsadili vo pětku škopků, kdo z nich hókne větší šmé. Začl Žanek: „Zoncna rumplovala, ale byla kosa, kaltna jak na Sibiřu, na tratecu šlinda. A tak valím ze Šrajbecu na scuka s jednó lajvont koňó na roli po glajzách. Včil mě ujely voziblý haksny a plótvema sen šóstl šalině přímo pod kolca. Už sem měl fedry, že zakalím, že je šecko v gébišu. Voblila mě hrůza, cétil sem krchov, a tak sem vobrátil jodovky k nebi a eště stačil hóknót: „Velké Kilošu, dé mě perutě!“ A sotva sem to dohókl, už sem valil luftem. Žereš tu flignu?“
„Jasnačka“, vaří na to Kódl, „na vlastní augle sem tě špizoval, jak plachtíš nad Špilasem.“

"Profesorské, co ausgerechnet znamená, dyž se hókne dilema?" "No to máš tak, že když sebó jednó mázneš doprostředka betle a levingston bude betálně ufachčená koc k podlachnění. A pravingston bukvica nadržená jak péro v divanu. A včil kalósku vygómé, na keró světovó nastavíš cemr, než hodíš fifku!"

Úča ve školce hází dotazník: "Tak šropáli, keré z vás góme, co je to viagra?" Pepíček máchá plótvó a zahlásí: "Sím, to dobře gómu, to je paták protivá zašpuntovanýmu čestru!" "A jaks to vygómal?" "No, vonehdá sem nastražil ovary u futer vod šláfcimry a začul sem, jak mutra hlásí fotrovi: "Hovno ti tvrdne, vem si viagru!"

Na Velké radovanec háže familka sicnu kolem křa, rozdávajó se dárky a fotr vaří: „Stréc Franta tu má šochtlu, stréc Franta, tak může mně nekdo hóknót, kde je ten Franta?“ A mutra hlásí do placu: „No vod tý doby, cos hókl šropům, aby sfajrovali františka, sem ho tu nezgómla.“

Hémon Žanek přinde při bóračce vo voba ovary. Dyž se má vrátit ze špitlu, šéfula hókne borcům na fízlárně, aby vo tech jeho ufikléch ovarech nehantýrovali, že se mu to ekluje. Druhé deň Žany bez ovarů naklape do hokny. Vratočuč ho sce hnedka ze startu proladit do plusovky a zavaří: „Merčím, že ti v tem špitále betálně spravili augle.“ „Jebe ti v řepě?“ „No, že už nenosíš čočmeny.“

Dyž doklapal staré z putyky, hodila mu koc tázanec, co je na tym chlastu tak špicovýho, že doklape každé deň na šrot. A kořeň zahlásí: "To tak, já ti to hóknu a ty začneš chlastat taky."

Doklape rasken k felčarovi a hókne mu, že se cétí na levačku a ať teda na ňho hodí vočmena.
Doki ho prošpizne a zahlásí: „Až tak na levačku to néni, máte akorát nějaké ten cholesteról. Chcelo by to máznót pali nejaký kilca. Měl byste hodit čestrem, provětrat habrůvky a při tem se echt zadéchat. A co lupačka? Jak často zaparkujete s koc v betli?“
„No, do lupáčova valím tak jednó, dvakrát do metra.“
„To je, jak dyž flusnete do rybála.“
„Jasnačka, no já su velebáskem u svatý Andule!“

Zajoch sicní pod baumálem a pucuje si paprče. A na tázanec, co to tam fachčí, vaří: „Pucuju si paprče a rychtuju se na vlčmena.“ Šici valijó augle, jaké je ten zajoch voražené borec. Ve finišu valí vokolo vlčmen a háže tázanec: „Co to tam fachčíš zajochu?“ A zajoch vaří: „Pucuju si paprče a při tem kendám a kendám.“

Úča háže dotazník Žankovi: „Barák má pětku štoků, do každýho štoku to só dvě pětky trepen. Kolik trepen musíš zmáknót, dyž dovalíš až navrch?“ Žanek nahodí rohlík a hókne: „Šecky!“

Vychoška v drůži háže kindošům dotazník: „Co se s vama dneska zemlelo, hážete sicnu, nebékáte a čučíte jak bacil do apatyky?“ A kindoši na to vaří: „Špílčíme na dospěláky.“

Kingálka se nekam zašila nebo ju nekam vodtahli. Kingál cingl vo helfku fýrovi vochmonů mázl mu pod fiku bildnu tý strarý brécy. Fýra vochmonů ju zčóhl a sondoval: „ Máme ju vystopovat nebo rači né?“

„Máš šajn, co je to Ludolfovo numero?“ háže dotazník nabité borec šmetyně. „Jasnačka, to kóřím, akorát mně vyhučelo z dózny, jak só při něm naštelovaný haksny.“
Hóká pasant ščiplístkovi: „Dneska s nama hrnete jak s hnojůvkó.“ A ščiplístek na to vaří: „Co nám do cuku nalezlo, to vlečem.“

Kódl je řácké pámbíčkář, keré se šteluje na gólku s nevodsponěnó hajfó. Hópne do paluše a kemovi vysadí dotazovanec:
„Kemo, jak zgómnu, estli je koc tuty nevylupaná?“
„Lapni temperky a napaplé si levó cajklu na gelbecovo a druhó si ufachči blaukecovó. Pak si porychtuj do šláfcimry lopatu.“
„Co to vaříš za pasový války, seš potróblé?“
„Nemňé fédry, až sešlapeš trenažery a koc ti hókne, že takový cajkle ešče v lajfu nezblikla, tak jí hned migni tó lopató po dózně.“

Začul sem o lampě, kerá sfachčí aji stařce fronk fasádu. Akorát do ní musíš furt přicmrndávat rumunsko.

Stařka mně vodlifrovala mobilfónem cund: „Můžeš doklapat na kašu.“ Tak sem vypařil vosum škopků. Dyž sem doštrykoval na domanín, hnedka vařila můru. Negómal sem, že ta kaša byla chálka.

Krpatí gómó, že só krpatí.
Vyžraní gómó, že só vyžraní.
Nascípaní gómó, že majó chabrus.
Akorát vymakovaní gómó, že só nadupaní.

Šropál háže dotazník:
„Poslóché, oldmutra, jaks k nám vlastně doveslovala?“
„No šalinó přeci.“
„Šalinó? Tata prášil, že Tě k nám dolifrujó šici rohatci.“

Šropál melduje mutře, jak byl s fotrem aus na špacíru:
„Valili sme trajfem a vtrukla ňáká mladá koc. Fotr mně hned šplíchl, abych vyhópl ze sicny, aby koc mohla hodit sic místo mě.“
„To je v cajku, fotr je džentlas.“
„No jo, ale já sem sicnil fotrovi na čapách.“

Desik u Fanóšů:
Negómu ten jejich hantec a tak hanýruju s kocórem s helfkó holcnový fixky a papyrusu.
Načmrndal sem lampu – a sosáme.
Načmrndal sem kolůvku – a trsáme.
Potym vona načmrndala betlu – negómu, jak vyšpizla, že su stolař.

Nacvaklé trajf v Kénigu. Šofc hňápne na šlajfy a jedna raskenka kvulivá temu ufachčí lepičku na jungšála, co stepuje vedlevá ní.
Raskenka 1: "Kalósku, hážu vomlóvačku, ten šofc hamuje jak pakin."
Jungšál, lochčí se: "To je v ókeju."
Raskenka 1: "Dyby sem tak měla dvě pětky járů, to by byl inší vál, že?"
Raskenka 2: "No to bys zaséc měla hafo járů do duchny!"

„Po fajruntu valíme hodit gratulačku Fanóšovi, má novodur vodlitka.“ „A co má?“ „Tekutý kadlátky!“

„Zhučely mně blikše do Moravy.“ „To néni Morava, to je Švarcava.“ „Špica, bez blikší sem ju nepoznal.“

„Fotr valí švunkem 5 kiláků v hoďce, stréc se za ním vodpichne vo půl hoďky pozdéc švunkem 7 kiláků v hoďce. Kde se sčuchnó?“ „V putyce!“

Stepuje koc před nafólovanéma regálama ve špajzce a hóká si pod hébl: „Negómu, co dneska uklohním.“
Stepuje holá koc před nacvaklým šraňkem a mrmle si pod fiku: „Negómu, co si dneska voháknu.“

Ajnštajni ze Švajcu ubóchli tak tenké drát, že nebyli štond vosondovat jeho tlóšťku. Vodlifrovali ho teda do Frankrajchu, potym do Améru a furt kulový. Ve finálce natrefili na webovky bastlířů z Moravský hródy. A drát vodlifrovali Fanóšovi Jedličkovýmu. Ten zapnul kedlábku a hókl: „Tož borci, ten drát má 0.00518 milimetra. No nepískli ste, co s nim scete ufachčit. Vybrósit vint nebo vystróhnót lochnu?“

Feló sem si glgl vasrovice namísto průhlednéch kadlátek. A hnedkajc sem lapl těžký fedry, že mám koronáča.

Bosorbaba načapala starýho, jak pigluje lesanu s brestama jak lentilky. Nakrkla se a převexlovala ju v piglbrét. Bosorák nahodil lochec, přemachloval se v pigličku a pigloval ju dál.

Dyž se na hródu vylópne novodurové šrop, přihasijó domorodý bosorbaby a vinšujó mu neco do lajbky. Dyž moja mutra naklapala ke kolembáču, zgómla tam našrajbčený na cetli: „Dohodily sme mu nabróšené blemcák a voprskló čuňu.“

Borci vod teoretickéch válek: Šeckó gómem, no nic nám nefachčí.
Borci vod praktickéch válek: Šecko nám fachčí, no negómem proč.
A dyž dáme do kupy teoreticky a praktický vály: Nic nefachčí, no negómem proč.

Tři havrani sicní v paluši a luftem lícó samý špicový zvonky, dyž vyfásnó vod pingla tázanec, kolik u nich koštuje vykrtkování fleku věčný chrupny na krchově.
Borec z Cypogradu: „Dvě kila a šecky kačky navalím stařce!“
Borec z Práglu: „Tři kila, dvě kila navalím stařce a kilo prochlašču.“
Štatlař: „Pět kilo, dvě kila navalím stařce, kilo prochlašču a dvóma kilama zacáluju cypovi za hoknu.“

V oltovéch járech lítal vůl s žebřiňákem skorem takým fofrem jak hajtry. Lítal jár, dva, a potym hókl formanovi tázanec, kdy si bude moct vod teho na chvilec vodfrknót. A forman na to zavařil, že nikdá, že bude lítat s žebřiňákem až do finyša lajbky. Vůl se nakrkl a vod teho járu už nikam nekvaltuje.

Hantýrujó Amík, Azbuk a Cajzl vo berglách.
Amík: Dyž my dohelišujeme na náš névyšší bergl, valíme potym na bretlách pul dňa curyk.
Azbuk: To my valíme celé deň na bretlách, v puli štreky hodíme šlofíka. Dál už hrneme šórem, páč horajn je kaltna jak sviňa a pod berglama kvetó baumále.
Cajzl: My valíme z hanku už tři pětky járů a teprvá teďka to čaplo řácké švuňk.

Doklape koc do nemálu a ševelí dokimu:
- Doki, dyž vyglgám enem decko vajnoša, sce se mně šukat. Co s tym?
Borec vytahne ze šraňku lampu červa a šplíchne:
- Tak prubnem, esi mně nebušíte klíny do dózny.

Ze startu járu 20 kilo 20 čmrdlikali rosničkáři rohatca na vandnu a hlásili suchardu na celé jár. No, že tym gómó zamachlovaný paluše, to mně tehdá vubec nedocvaklo.

- Doki, co ste navordinovali temu pacóšovi s koronáčem?
- Amolety a picůvku.
- A to mu helfne?
- To negómu, no proleze to pod futrama.

- Doki, každó noc mám špéci snívanec. Kocóři komplet naboso kolčijó vokolo mý betle.
- A vy scete ňáké paták, aby vodmázly pali?
- To né, enem aby tak neduznily pedama.

Doklape kindoš z šulny a háže dotazník:
- Tato, esi gómeš, kde se šrajbčí néčasťéš čárka?
- Jasnačka, že gómu, na cechflósek. Dyž pivonoš dotlačí novodurové krýgl.

V oltovéch játech stepuje před Roló pod rakama jungšál, pod paprčó má štos cajtungů a béká:
- Véčerní Brnisko, Véčerní Brnisko, kaufnite Véčerní Brnisko.
- Véčerní Brnisko, naši mičurinci majó požatý šécko zrnisko, Véčerní Brnisko.
A šici vokolo valijó na cuk, enem semo tamo si ten cajtung nekdo kaufne.
Borec nahodí přemysla, jak proladit kšeft do plusu a začné hókat:
- Véčerní Brnisko, dva tuháči na Špilasu, keré borec hópne na šméčko, Véčerní Brnisko.
Doklape džek, kaufne cajtung a borec béká:
- Véčerní Brnisko, dva tuháči na Špilasu, prvé borec hópl na šméčko, Véčerní Brnisko.
Scukne se u ňé skvadra borců a koc, kaufnó cajtung a dyž vodklapó, borec tróbí do placu:
- Véčerní Brnisko, dva tuháči na Špilasu, vosn lidí hóplo na šméčko, Véčerní Brnisko.

Dyž sem si v Práglu scel kaufnót lupeň na šalinu, hókla na mně raskenka v cajtungtrafálu: „Rašelinu nevedemé, zkusté květinářství.“

Doklapó tři jungšáli do putyky a hóknó si vo tři škopky.
Na špajzkartě je našrajbčený: škopek desina za 30 Kč.
Dyž cálujó, sce pinglica 108 Kč, no voni majó enem kilo.
Pinglica vaří můru: „Tak písknu na hémony a bude to!“
A jeden z tych borců v klidesu zaševelí:
„Madam, to bysem si nelajzl, my ešče nehrnem 18 járů.“
Pinklica vyšije prdu do ponku, békne „do gébiša“ a valí pali.
 

Lampasák na execírplacu zahlásil:
- Neska budem házet meresjeva po rovný zemi.
Ňáké nadupané borec zašveholil:
- Ale dyť Zem je přecik gulatá.
A lampión na to vaří:
- Kdo měl tu hlášku?
Vojcli se začli lochčit a jeden hlásí:
- Koperník.
A guma hókl befel:
- Koperník, z lajny aus!

Klape si to Anča po Žebálu a vokolo smykuje Fanóš na raku.
,,Kam hrneš, Ančo?“
,,Do Štatlu.“
,,Poslóché, já tě veznu na štanglu a vodlifruju tě tam.“
Anča teda hodí sicnu na štanglu, Fanóš to rozpeckuje a za chvilec só ve Štatlu. Dyž Anča hópne aus, lapne rajče do ksichtu, naježí se a hókne:
,,Fanóšu, kurňa, tys na mě uvařil podělávku! Na čem sem to sicnila? Dyť ten rak je babské a nemá žádnó štanglu!“

Sicní borec v paluši, před sebó má škopek, lajnu panáků a bulí.
Přinde k němu kamoš a háže dotazník, proč je tak zdrblé.
,,To je zase tédeň k prdu.“
,,Kemo, co brbleš jak pivo v šestru?“
,,No šópl sem si v pondělec vykaltnit do mrazáku pivsona a vypařilo se mně to z řepy. Flaša prdla, v mrazáku bordel a pivson valil do šmelcu.
Večír sem dal píct picu, hodil sem šlofíka a spálil ju na uhel. V kéru byla rychna jak sviňa.
V úterec sem pichl hadry do wirpůlky, vodklapal sem do hokny a makal sem až do večera. Hadry mně vyšuměly z budky a dyž sem je ve středu z tatramatky vycasnoval, už fest štyngčily.
No a před chvíló mně hodila drát moja přísavka ze špitlu, že je nabóraná a ešče k temu čeká dvojky.“
,,Kurňa, tak to si teda v gébišu. No poslóché, existuje vubec neco, co bys dokázal vytahnót včas?“

Hókne mladé felčar jařinama unavenýmu dokimu:
„Tych chabrusů je fakt hafo, jak z teho mám nezpakatět?“
Doki nahodí rohlík a šplíchne:
„Dyž za tebó doklape čmudil, hókneš mu, že to má z rauchčení. Fetingrovi zahlásíš, že je to z áčka, vyžranýmu, že to má ze sulcu, vychrtlýmu zaséc, že málo cháluje. Sporcmenovi a solviňákovi hókneš, že maká jak brazilec, flinkovi, že se moc fláká, pubošovi, že je to juhanské chabrus a gerontovi, že je to na starý kolena v rychtyku. Co máš hóknót švajnšmekrovi, listokřupovi, vysolárkovanýmu nebo vyblajchovanýmu ti snáď hantýrovat nemusím, to už vygómeš sám, dyž máš ty červený noty z mediny.
Potym mu našrajbčíš patáky vod dílera, vod kerýho máš těžký love. Dyž bude remcat, že už je zobal a bylo mu z nich levě, hókneš, že felčar si ty, že musí taky něeco skósnót a že ty patáky začnó fachčit, až dyž se hážó za žebř aspoň pár metrů. Dyž se bude fest šprajcovat, čenžneš mu je za patáky vod inčího super dílera a špíchneš, že só vygómaný třebas ve Švajcu.“
„A co dyž za mnó doklape borec, keré nerauchčí, nechlašče, nemá vanu a nehokní jak bakelit?“
„Temu hókneš, že ten chabrus fligní nebo že só to psychosomatický války a vodlifruješ ho za kemó psychóšem.“
„A co dyž ke mně naštychuje curyk?“
„Potym ho vodlifruješ na echt vobšpiz ke spešl fachmanům nebo do nemálu. Než to šecko zmáknó, vodvalí jár do kopru. A dyby to šecko předéchal a hodil k tobě navrátila, bude mět už inčí chabrus.“
„Děkovanec za betálný cundy, už z té praxe nemám fedry, bude ze mě na sichr vylochčené felčar.“

Koronafóry.

Dneska sem valil z kaufu a hňácl sem do hovna vod čokliska. No v tym koronadeklu na čuňu taky všade hovno merčím.
Dnes jsem šel do obchodu a šlápl jsem do psího hovna. No v té roušce taky všude hovno vidím.

Mázl sem na kaltkysnu mapáč celý hródy. Vzal sem do pazór šicgumu s tym, že do kerýho fleku picnu, tam povalíme po koronatajmu na dovču. No migl sem do té ajskysně.
Pověsil jsem na ledničku mapu celé země. Vzal jsem do rukou prak s tím, že do kterého místa trefím, tam pojedeme po době koronavirové na dovolenou. Trefil jsem však do ledničky.

Kolik neska koštuje hoďka se šmetynó? Tác za štrych s koronadeklem na čuni a tři táce bez dekla.
Kolik dnes stojí hodina s protitutkou? Tisícovka za soulož s rouškou, tři tisíce bez roušky.

Pasovó časůvku to máme, na paprče vyšpricujem víc alkeca, než vychlaščem.
Je to špatná doba, na ruce nastříkáme více alkoholu, než vypijeme.

Borci, esi vám kvůlivá koronáčovi vystavili červenó kartu na gólku, to vám Velké Kiloš buchl anmestiju.
Chlapi, pokud vám kvůli koronaviru nepovolili svatbu, tak to vám Pánbu prominul trest.

Po karantýně bude polovica kocórů v jináču. A druhá polovica bude mět némlich takovó ranu. Bauchec nafulované sulcem.
Po karanténě bude polovina žen v jiném stavu. A druhá polovina bude tak vypadat. Břicho naplněné špekem.

Sněhura má už enem šest škrčků. Kéchala šópli do karantýny.
Sněhurka má již jen šest trpaslíků. Kejchala poslali do karantény.

Sněhura má už enem pět škrčků. Kéchala šópli do karantýny a Šmudlu za katr. Nebyl vysazené na hygiénu podlevá not.
Sněhurka má již jen pět trpaslíků. Kejchala poslali do karantény a Šmudlu za mříže. Nedodržoval hygienu podle předpisů.

„Máte ešče ňákýho móčmena,“ ptá se rasken ve vyrabovaným kvelbu. „Máte štígro,“ hókne kaufman, „no už enem zašité v čoklvuřtu.“
„Máte ještě nějakou mouku,“ ptá se starší muž ve vykoupeném obchodě. „Máte štěstí,“ řekne obchodník, „ale už jen ukrytou v levném salámu“.

Šropi, umývéte si pazóry, ináč lapnete teho koronáča. Nezakalíte kvůlivá němu, no bacha, v našem špitlu nemajó wifinu.
Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete ten koronavirus. Neumřete na něj, ale pozor, v naší nemocnici nemají WiFi.

S borcama, co hodili zpátečku z Makarónie, hantýrujte enem skajpem nebo si šrajbčite mélama. Ale bacha, musíte mět špicové antivirák, abyste koroňáka nelapli aji po netu.
S klukama, kteří se vrátili z Itálie, komunikujte jen pomocí Skype a e-mailama. Ale musíte mít kvalitní antivirový program, abyste koronavirus nechytili přes internet.

Mám betálnó stařku. Vyfasoval sem prezent k narglám. Dva tédně dovča ve Wuchan-štatlu na sólovku a životko na dva melóny.
Mám skvělou ženu. Dostal jsem dárek k narozeninám. Dva týdny dovolené ve Wuchanu pro jednoho a životní pojištění na dva milióny.

Prvé ťuhýk na koronáča v Čobolsku. Na babu ve špajzu zhučely dva metráky móčmena.
První mrtvá na koronavirus na Slovensku. Na ženu ve spíži se zřítily dva metráky mouky.

V idiotboxu hókali, že do apatyky máme valit po štyrech. No, su snáď ňáké čokl?
V televizi říkali, že do lékárny máme vstupovat po čtyřech. Copak jsem nějaký pes?

Gómu, že na teho koronáča ufachčili vobjednávku babáči. Stopka na fusec, stopka na sicunk v knajpě a z hokny hnedka na domášov.
Myslím, že si ten koronavirus objednaly ženské. Žádný fotbal, žádné sezení v hospodě a z práce hned domů.

No vono se lehko hókne, abysme měli na čuňi furt ňáké lajntuch. Dyž sem to sfachčil před pětkó járů ve špórkasi, vyfasoval sem za to vosn járů natvrdo.
Ono se to lehce řekne, abysme měli neustále zakrytý obličej. Když jsem to udělal před deseti lety v bance, dostal jsem za to osm let nepodmíněně.

Poslóchéte borci a borky, dyž sme sfókli ufachčit ňáké ten melón koronadeklů na čuňu, tak bysme mohli zmáknót aji zaplácat rygóly na ulicách.
Slyšte panové a dámy, když jsme dokázali vyrobit nějaký ten milión roušek, tak bychom mohli zvládnout i opravit výtluky v ulicích.

Zachrmlal sem před komplem a pustil se antivirák.
Zakašlal jsem před počítačem a spustil se antivirový program.

Koc, ty máš špicové koronadekl na čuni, poď se mnó do karantýny.
Děvče, ty máš krásnou roušku na obličeji, pojď se mnou do karantény.

Hajfa v karatýně nemusí piglovat kér ani mět špicové vohoz. Nikdo nedoklape!
Dáma v karanténě nemusí uklízet ani se hezky oblékat. Nikdo nepřijde.

Předéchat karantýnu néni těžká pasovka, průpal by byl, dyby típli net.
Přežít karanténu není velký problém, průšvih by byl, kdyby vypnuli internet.

Borec háže tázanec stařce: „Kam valíš, že na sebe patleš šminky?“ „Na balkec!“
Muž se ptá manželky: „Kam jdeš, že se maluješ?“ „Na balkón.“
 

Agent s erbovačkó: Esi máte ňáké dotazník kvůlivá erbovačce, sem s nim.
Stréc Krchňák: Moja tetka vzala čáru za kopečky už před druhó hródovó mlató. Můžete mně hóknót, kdy po ní zkasíruju špicové vilahaus nekde ve Švajcu?
Agent (chvilec čumí do kafáča): Jasnačka, bude to 25. březenca járu 20 kilo 27.
Stréc Krchňák: A sichrglét mně na to máznete?
Agent: Zvonky vylóskaný z kafáblovýho lógru hážu bez sichrgléta.

Hantýruje koc s borcem:
- Zabrósíš semo tamo na škopek?
- Jasnačka, v putyce su každé deň.
- A kolik krýglů hodíš za žebřík?
- Věčinó tři kósky.
- Jak dlóho líceš do knajpy?
- No už to bude dvě pětky járů.
- A kolik koštoval v průměru jeden kósek?
- Dvě pětky kačen.
- Hmm, dyž si to tak v dózně zrechním, to je za metr osnáct kilo. Za jár to koštuje přes dvě pětky táců a za dvacet járů přes štyry kila táců. No dybys nebyl každé deň vylepené v tym pajzlu, tak by si mohl kaufnót snovó káru.
- A ty sosáš škopky?
- Neé, já do putyk nelófruju a škopky nesrkám.
- Špica, no a kde máš tu snovó káru?


Fotr vrazí jungšálovi pětikilo a hókne: „Val do Štatlu za šlapkama a nedoklapé curyk dokáď ňákó nejakó nepřefikneš. Ať je z tebe konečně hůlka, co čítanku zgómla.“ Synátor sbalil pětikilo a smykoval do Štatlu. Haltl u pavlačáku, kde na gánku sicnila jeho oldmutra. „Kam valíš,“ háže dotazník. „Fotr mě šópl pětikilo a já valím za šlapkama, abysem konečně vokoštoval čítanku.“ Jak oldmutra začula vo pětikilu, hodila mu zvadlo k sobě a šplíchla: „Se mnó taky zgómneš, co je to čítanka.“
Dyž hodil jungšál navrátila na domášov, mázl fotr dotazník, esi už vokoštoval čítanku. Jungšál hókl, že vošukal jeho mutru. Fotr ho čapl za flígr a jékl: „Tak tys mě vošukal mutru!“ A jungšál na to: „Tato nerapluj, ty šukáš moju mutru imrvére a já taky nedělám vlny.“

Šest verzí snad nejznámějšího brněnského vtipu:

1/ Na Zelném rynku v horkém letním odpoledni pije kořeň vodu z kašny. Klape si to okolo origoš ze štatlu a povídá:
- Ty, kemo, nechlemsté tu vasruvku, chčíjó do teho morgoši a blijó tam zkalení rybízci!
Borec se otočí, čumí jak trubka a povidá:
- Prosím? … Promiňte, já vám nerozumím.
- Hókám, neglgé tu vasrůvku. Morgoši do ni chčijó a zkalení rybízci blijó, zvopakuje místňák.
Borec celé zmatené otře hubu a říká:
- Já, já se obávám, že nerozumím vašemu přízvuku, přijel jsem z Prahy a ještě …
- Jo ták, vy ste z Prahy, skočí mu do řeči ten Brňák:
- Tož pite pomalu, pane, je to studené.
 

2/ U kašny Parnas.
- Co to chlaščeš za vasrovicu kemo, vždyť do teho chčijó všici fógli ze štatlu, praví rodilý Brňan muži, který pije vodu z kašny. Muž mu odvětí:
- Promiňte pane, nerozumím vám, víte já jsem z Prahy. Brňan na to:
- Pijte pomalu pane, voda je studená.


3/ Přirazí Cajzl šnelcugem na rolu z Práglu. A že má sušák, klape štatlem, esi nesplaší nejakó glgačku. Na Zelňáku špizne v Parnasu vasrůvku a už ju glgá. Valí kolem štatlař a hókne mu:
- Kemo, neglgé to, bruncnijó do teho morgoši!
- Heléé, co povídááš? - Ále nic, glgé langzam, je to kaltnový.
 

4/ V Brně na Zelňáku pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu Brňák a povídá:
- Ty, kemo, nechlemtéé tu vasruvku z té kaserně. Blijó do teho zkalení fetoši a chčijó do teho morgoši!
Chlápek se otočí:
- Hele pane, já vám vubec nerozumím, já jsem z Prahy.
- Jo, povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte.
 

5/ Přijede pražák do Brna a dostane žízeň. Tak se zastaví u kašny a chystá se pít. Vidí ho Brňák a říká:
- Kemo, poslóché, nechlašči tu vodu, chčijó do teho morgoši.
- Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahý.
- Říkám, abyste pil pomalu, ta voda je studená.

6/ ...cajzl, hned jak Velké Kiloš pustil zoncnu, litá po Štatlu.
K víčeró to doklape na Zelňák. Celé vyhotovené a spařené začne lemtat wasr z kašny.
Kolem de betelné pasr a proto hned do něho začne :
Ty kemo, nelemté ten wasr, tam ščijó morgoši!!
Cajzl negome která páčka.
A tlačí : Cože?? Já Vám nerozumím, já jsem z Prahy....
Pasr ho znova zgomne a hned byl v domášově..
...pi pomalu, je to studený
 

Hlavní menu