Cimrmanova reforma kalendáře,

aneb proč se stal Cimrman meteorologem

Když si Cimrman na konci devatenáctého století uvědomil, jak je nepraktický stávající kalendář, začal pracovat na jeho reformě.

Přesunul počátek roku na 1. března, neboť pokud si dáváme předsevzetí v zimě, nesplníme je. Naproti tomu na jaře, když se příroda probouzí, jsme již natěšení a jde nám všechno snáz.

Cimrman navrhl rok o 13 měsících trvajících 28 dní. März, April, Mai, Juni, Juli, Jupi, August, Septembr, Oktober, November, December, Januar, Februar. Takže september se opět dostal na pozici měsíce sedmého, jak to má dle jeho názvu být. Třináctý měsíc nazval Cimrman Jupi a to podle hlavního římského boha Jupitera.

Každý měsíc začínal pondělím a končil nedělí. Jednoduchým propočtem zjistíme, že 13 x 28 = 364. Zbývajíci den do 365 nazval Cimrman Zimmertag (anglicky Cimrday) a umístil jej na konec roku, tj. do teoretické pozice 29. února. Jednou za čtyři roky by pak byl Zimmertag dvakrát a když bude letopočet dělitelný číslem 400, tak třikrát.

Proti tomuto projektu vystoupili především výrobci a prodejci kalendářů a pak také církve, které se nechtěly vzdát starého pohanského stanovování data Velikonoc. Nakonec od něj ustoupil Cimrman sám, když se začal hlouběji zabývat meteorologií. Třináctiměsíční rok se nedal jednoduše rozdělit na roční období.

Upustil tedy od požadavku, aby každý měsíc začínal pondělkem a vrátil se ke dvanácti měsícům o délce 30 dnů. Každý rok nyní začínal pondělkem 1. března. Jelikož 30 x 12 = 360, musel se vypořádat s přebývajícími pěti dny. Prodloužil o ně měsíce teplejší části roku, aby se alespoň zdála delší. Takže délky jednotlivých měsíců byla: März 30, April 30, Mai 31. Juni 31, Juli 31, August 31, Septembr 31, Oktober 30, November 30, December 30, Januar 30, Februar 30.

Nyní jasně definoval roční období. Jaro 1. březen – 31. květen, léto coby nejteplejší část roku 1. červen – 31. srpen, podzim 1. září – 31. listopad a nejchladnější období roku zima od 1. prosince – Cimrday.

Proti tomuto projektu opět vystoupili především výrobci a prodejci kalendářů. Argumentovali. že pokud by bylo rozčlenění všech roků stejné, nekupovali by si všichni lidé každoročně kalendáře.  A samozřejmě církve, kterým se nelíbilo, že Cimrman zrušil Velikonoce a nahradil je svými Svátky jara na přelomu zimy a jara.

A tak se Mistr slepých uliček odpoutal od reformy kalendáře a začal se věnovat mnohem praktičtější disciplíně. A to meteorologii.

Pozn. 1: Než Cimrman vymyslel český název pro Cimrday a měsíc Jupi, tak tuto variantu opustil.

Pozn. 2: Ve stávajícím astronomickém kalendáři se období léta nekryje s nejteplejším obdobím roku. Stejná situace je v zimě.

Pozn. 2: O Cimrmanovi bylo známo, že je to škrťa. A tak v rámci reformy kalendáře doporučoval oslavencům pořádně oslavit ne "kulatiny", ale "stejnočíselniny". Tím rozuměl 11., 22., 33., 44. .... narozeniny. Budete-li mít štěstí a dožijete se sta let, ušetříte desetinu nákladů na oslavy.

Zpět