Malé Meteorologické Muzeum Járy Cimrmana  

Humor je to, co dodává našemu životu šťávu a způsobuje, že se z nás postupem času nestávají suchaři a škrobi. A tak jsme se pokusili zmapovat předelektronické období našeho pracoviště převážně úsměvně, ale i trochu poučně.

Replika malého pracoviště metreorologa ze 70tých let

V roce 1913 na svých toulkách po jihu Moravy vystoupil největší Moravan Jára Cimrman i na Kozí vrch nedaleko Znojma a pomyslel si: "I tady by mohla být meteorologická stanice. Musím to navrhnout Přírodozpytnému spolku v Brně." Za padesát let ji zde skutečně postavili. Původně zabezpečovala její provoz Československá lidová armáda a působilo zde meteorologické družstvo ve složení: velitel stanice, dva meteorologové, kuchař a psovod.

Přenosná cedule dokládající přítomnost největšího Moravana i v našich končinách

Cimrman bohužel příliš předběhl svou dobu. V souladu s návrhy svého kamaráda Nikoly Tesly (1856-1943) navrhoval totiž síť meteorologických stanic elektrifikovat. Ale petrolejkovými a svíčkovými úředníky zůstal nepochopen. Zcela nepochopen.

Jeho ideje plně rozvinul až podnikový meteorolog JZD Kamenice na Moravě Jiří Šmoranz takřka o 70 let později. A o něm a jeho práci si povíme v dalších kapitolkách tohoto webu.

Model dnes již zaniklé podnikové meteorologické stanice JZD Kamenice v Tisovci s větrným agregátem na střeše

Nyní nahlédněme ještě do naší malé expozice.

Žába - symbol našeho cechu

Žába - symbol našeho cechu

Historické meteorologické přístroje

Police s Cimrmanovými a Šmoranzovými zlepšováky

Psací potřeby, razítka a logaritmické pravítko běžně používané v osmdesátých letech.

Cimrmanovy návrhy meteostanic napájených větrnou energií.

Domácí ořechová meteostanice

Sešit k zápisu "tajných" informací

Malý přístroj na měření rychlosti větru. Cimrman jej používal též k měření kvality pěvců do svých operet.

Cimrmanovo - Duvdevaniho rosoměrné prkénko s vyhodnocovací tabulkou

Stopa rosy 0.1 mm na prkénku

Tento nástroj se nazývá "pikel". Původně se jednalo o bodnou zbraň, která se často ukrývala v hlavici vycházkové hole. Takže když kovář kul pikle, vyráběl toto. Cimrman si uvědomil, že na odloučených povětrnostních stanicích je nějakého obranného prostředku třeba. Aby zdůvodnil finanční prostředky potřebné k nákupu piklů, sloučil jeho funkci s indikací promrznutí povrchové vrstvy půdy. Zajede-li pikel do půdy snadno, není povrchová vrstva půdy promrznuta, klade-li půda piklu odpor, zapíše meteorolog do svého deníčku stav půdy PP. Což znamená povrchově promrznuto.

Funkční replika takzvané "kostky počasovky", kterou jsme dostali od specialistů z místní mateřské školy, aby se nám práce s počasím lépe dařila.

Originál kostky počasovky vypadal takto.

Zpět