Šmoranzovy zlepšováky nejen pro meteorology

Následující udělátka jsou převážně inspirovány dílem Jára Cimrmana. Jura Šmoranc zde však nezapřel cimrmanovskou krev a přišel s dalšími osobitými řešeními.

Domácí meteorologickou stanici odkoukal od Cimrmana. Na rozdíl od Járy, který ji doporučoval umístit pod košatý strom v zahradě, stojí tato naše na volném prostranství, neboť zde vítá přicházející návštěvníky.

Tomuto zařízení se říká také meteorologický domeček. Centrálním čidlem domečku je houslová střívková "D" struna. Musí být nová, použitá je znečištěná od kalafuny a nefunguje.

Je-li venku panenka, můžeme v příštích dnech očekávat hezké počasí

Je-li venku panáček, můžeme v příštích dnech očekávat deštivé počasí.

Domácí přírodní barometr se kterým se Cimrman seznámil v ukrajinských lesích. Jedná se o smrkový či jalovcový kmínek s jednou postranní větvičkou. Umísťuje se stejně jako meteorologický domeček ven a do stínu. Počasí ovlivňuje pohyb větévky tak, že když je nahoře, lze po dvou až třech dnech očekávat hezké počasí. Pokud se však pohybuje směrem dolů, počasí se asi tak do dvou dnů zhorší.

Nosítko na balíky dle Cimrmana bylo velmi potřebnou pomůckou meteorologů v dobách, kdy se takřka veškerý materiál na meteorologickou stanici a z ní nepřevážel automobily, ale posílal se poštou. Tento vynález znamenal osvobození namožených prstů meteorologů od zařezávajících se provazů těžkých balíků a zlepšení úhlednosti písma v jejich záznamech.

Ale i tak z těžkých balíků a zejména ze sečení trávy na pozemku meteorologické stanice kosou často bolely meteorology záda. Toto je biostimulátor vyrobený Jurou Šmoranzem podle návrhu sovětského profesora Vladimira Titoviče Nazarova. Liší se od masážního strojku tím, že svaly rozkmitá nikoli kolmo na jejich vlákna, ale rovnoběžně s nimi.

Další Cimrmanův přístroj je "kombinovaný dalekoslyš". Slouží jednak k měření úhlu, pod kterým vidíme nějaký předmět. Na meteostanicích se používal ke stanovování výšky nízké oblačnosti.. V druhé řadě pak k poslouchání šumu moře v suchozemských podmínkách. Díky svému specielnímu tvaru funguje i v místnosti. Náš exemplář má však díky deformaci způsobené pádem poněkud sníženou citlivost.

Lžíce „hladomorka“ s malým otvorem uprostřed byla původně navržena Cimrmanem, aby umožnila vychutnávat polévku déle. Ve vojenském období meteorologických stanic však hrála roli lžíce velitele stanice. Umožňovala veliteli vybírat ze společné mísy polévky to hustší. Lžíce oboustranka pochází z dílny Šmoranzovy, v levé ruce má funkci lžíce v pravé funkci ukrajovadla. Obě jsou na konci ohnuty o 180 stupňů a tak je lze nosit pověšené na opasku, na kapse košile nebo na krčním otvoru trička.

Přenosná turistická značka. Chtěli-li meteorologové ve význačné a v památné dny upozornit na své pracoviště, pozměnili trasování turistické cesty v blízkosti stanice přenosnými turistickými značkami.

V praxi to vypadalo takto: Přenosnou značku postavíme na vhodné místo (vlevo) nebo ji pověsíme na jiné vhodné místo (vpravo).

Konvičky na meteorologické rekordy včetně těch padlých. Aby padlé rekordy neznečišťovaly pracoviště nebo podobně jako padlí andělé nedělaly nějaké neplechy. Až bude levá konvička plná, naložíme s padlými rekordy tak, jako s hruškami padavkami.

Civítko slouží k podrobnějšímu pozorování mraků, aniž by meteorologovi hrozilo oslnění intenzivním zářením od slunce a od oblačnosti. Koukáme do něj podobně, jako do dalekohledu. Ve chvílích mimo pozorování oblačnosti může sloužit k procivování okolního prostoru (a kolemjdoucích děvčat), což zejména nervózní povahy velmi uklidňuje. Obraz je ostřejší a okolní předměty a děje nás nerozptylují.

Zpět