Cimrmanovy brestový gómky

(š) Trachťa


Ajnštajni ze Švajcu vygómali, že se bresty našich koc furt nafukujó. Hókajó to aji kšeftsmeni se šprndama. No furt nekóřijó, co je za tym.


No to, co vygómali ajnštajni ve Švajcu na koncu dvacátýho kilojáru, kóřil Jára Cimrman už kilo jařin před tym. Tehdá vyšpizl, že se bresty jeho švice Luisy mezi dvanástym a devatenástym járem nafókly vo vobjem trojky hořčičáků. Vo jaké matroš tam de, vygómal až pozďéc. V prvé lajne to byl sulc a v druhé lajně vatůvka.


Pučení babaáčskéch brestů Jaróša buntošilo, páč desik přelóskal, že dyž budó mět dýlku pod bauchec, ufachčijó se z čudlů kolky. Takový, jaký majó na chobotisku sloňáli. A to by byl pro borce echt levingston. Aji dyž takový bresty Jaróš ešče nikdá nezmerčil, hókl si pod fifku, že aji tak bude zapotřebí dávat na to majzla.


A tak nahodil somr šeckém borcům, aby óbrbresty svéch kocórů zadlachňovali pod žebřík, kde majó kozy domášov. Každé deň kósek a za ňáké ten jár bude hotovson. V notách pro dlachnění brestů šrajbčí: „Borci, dlachnite fajnově, aby to koc žraly a naša vodpovědná facha klapla. A dlachnite bez vercajku, enem paprčama.“


Aby borci gómali, kerý bresty už dlachnit a kerý ešče né, vygómal Jaróš, jak to vosondovat. Sbalíme v kuchči kastról a nafólujeme ho vasrůvkou. Koc fukne brest do vasrovice a my zrechníme vobjem vasrovice brestem vycébrané. Dyž bude vasrovice víc, než tři hořčičáky, budem bresty šibovat pod žebřík. Dyž nebude vasrovice ani hořčičák, só bresty moc krpatý a budem je dlachnit, aby vypučely. A ty vostatní, to só podlevá Cimrmama lamle „AKODOK“, tedy akorát do klepeta. Ty budem dlachnit taky, aby se náhodó nezačly nafukovat.
 

 

Hlavní menu