Cimrman a "hmoždinka" do vody

Jiří Kocmánek

 
Jeden z mých přátel, který se intenzivně věnuje novinkám vědeckého pokroku, mi přečetl a přeložil článek z nějakého amerického vědeckého magazínu, který mě tak fascinoval, že bych se o něj rád s vámi podělil. Vzhledem ke konzumaci během čtení to nebude asi nejpřesnější, ale myslím, že základní informace a princip jsem vystihl dobře. Co na to říkáte?

Japonští vědci objevili při bádání kolem nestabilních magnetických polí něco, co by se dalo volně přeložit jako hmoždinka do vody. Tak jako je obyčejná hmoždinka do zdi, tak něco podobného, ale do vody. Samozřejmě to není kus plastu, ale složitá elektronická záležitost. Jinak to ale opravdu vypadá jako větší hmoždinka, jen to nemá takové to vrubování, aby to drželo ve zdi. O moc víc se z obrázku nedalo poznat. Zařízení vyzařuje magnetické pole velmi silných permanentních magnetů, čímž využívá indukci zpětné vazby, a tím vyvolává energetickou antirezonanci. Ta způsobuje, že kolem "hmoždinky" se roztáčí protichůdné vodní proudy a ty jí dodávají stabilitu, asi jako když se roztočí dětská káča. Magnety jsou od sebe odděleny tenkým kobaltovými plátky, které následkem magnetického pole vyzařují jakési (nepřeloženo) vlny, jež zpomalují pohyb molekul v protichůdných proudech, což má za následek, že voda okolo "hmoždinky" nekomunikuje s okolním prostředím a tím pádem zůstává stabilně na jednom místě. Použití je velice prosté, "hmoždinka" se nasadí na vysokorychlostní vrtačku, roztočí, ponoří do vody a po 20 sekundách má už vytvořeno pole. Uvolní se z vrtačky a je to. Při velikosti na obrázku cca 15 x 3 cm je schopna udržet zátěž asi do 15 kg. Vědci spočítali, že pro udržení 50 kilové bóje by měla mít "hmoždinka" velikost asi 40 x 8 cm. Využití na moři bude obrovské a o projekt se už začala intenzívně zajímat i armáda. A další, nezanedbatelná výhoda je, že "hmoždince" je jedno, do jaké polohy bude umístěna. Hladina vody může být vodorovná, může být nakloněná a může být dokonce i vertikální.
 

Při dalším bádání jsem zjistil, že Japonci prostě jen okopírovali vynález našeho Járy Cimrmana, který se touto myšlenkou zabýval při cestě po Japonsku, aby ukotvil japonské ostrovy při zemětřesení. Protože však Cimrman tehdy nesehnal kobalt, použil cukrové plátky, které se mu, bohužel, vždycky rozpustily, než stačil na "hmoždinku" něco upevnit.
 

Zpět