Čápi


   Dnes si budeme povídat o čápech. A to v Jiříkově rodnému slováckému dialektu. Na Slovácku lze o čápech zaslechnout všelicos:


   Čápi hnízdijů na komíně a tata čáp sa rozhlíží po dědině. Naráz povidá: Mamo, podivaj sa do téj chalůpky tam za kostelem. Co ty dva tam zas dělajů. A za devět měsíců to svedů na nás.


   Ano, čáp nosí kluky a vrána děvčata, také mi to kdysi hodně dávno říkávala babička v Tupesích. A není to vůbec jednoduché řemeslo.


   Tata čáp postaví svoje tři mladé synky do haptáku a povidá: Zostanete tady aj přes zimu a budete makat. A žádná fušeřina! Potom odleťél. Za půl roka sa vrátil a optal sa synků: Tož, cos kemu donésl ty? Starostovi kluka. A ty? Lékárníkovi dvojčata. A cos donésl ty? Já sem nedonésl nic, ale třikrát sem velice vystrašíl slečnu učitelku.


   Mýtus o tom, že čápi nosí děti, zpopularizoval slavný dánský pohádkář Hans Christian Andersen. Ten popisoval, jak novorozenci spinkají v bažinách či v hlubinách rybníků a čápi je odtamtud vyzvedávají a roznášejí do vhodných rodin.


   U Obrůčků majů už deset děcek. Nejstaršímu Franckovi povidá pan učitel: Francku, pověz mně neco o čápovi. Sím, čáp je zvíře domácí. Co to povidáš, čáp je přeci pták stěhovavý. To né, nemože byt stěhovavý. Naši tatíček onehdá povidali, že sa tá potvora od nás ani nehne.


   Všichni chápeme, že bylo mnohem jednodušší říct malému dítěti, že jeho bratříčka přinesl čáp, než mu vysvětlovat, jak to funguje doopravdy. Zejména v dobách, kdy bylo početí
a rození dětí společenským tabu.


   Stařenka došli s děckama do tehdá fungl nového zookútku v Hodoníně. Zastavijů sa u čápů a stařenka povidajů: Toto je ten pták, co vás donésl na svět. A Mařka pošušká Jeníkovi: Řeknem stařence, jak je to doopravdy? Nebo ju v tem necháme byt?


   Já bych ji v tom nechal být. Ale tak mne napadá, proč nosí děti také vrány?


   Podle mne je to proto, že se děti rodily i v zimním období, kdy byli čápi už dávno v teplých krajích. A vran – přesněji řečeno havranů – tu bylo až dost. A jen tak mimochodem: Jako malý kluk jsem si myslel, že vrána s havranem tvoří něco jako manželský pár. A navíc: Vůbec si nepamatuju, kdy jsem přišel na to, že mě babičky tyma čápama akorát balamutijů.


   Tak partyjo, tentokrát se rozloučíme „po slovácku“: Dondite zas na besedu. Tož tak.
 

Hlavní menu